Tělo jako lékárnička

Dotek. Naslouchání tělu. Jemný a autentický dialog.

Řekla bych, že komunikovat přes dotek mi bylo dáno do vínku.

Vzpomínám si na dětství, kdy jsem jako malá holka byla zcela fascinovaná mechem. Při cestě do školy jsem se nikdy nezapomněla zastavit u zídky sousedů, která byla přímo rájem pro mé malé a citlivé prstíky... se zavřenýma očima jsem přejížděla po nejrůznějších druzích mechu a užívala si rozdíly v jejich hebkosti, nadýchanosti i vlhkosti.

Cítila jsem heboulinké obláčky mechů i radost z toho, že zachycuji jemný a autentický dialog mezi nimi a mnou.

Chmýří z pampelišek bylo vůbec moje nejoblíbenější. Křehká a jemná krása, která si to poletovala ve vzduchu s ženskou ladností a slastnou svobodou. Chytit jednu takovou poletující krásu za její křehkou nožičku a jemně se chmýřím nechat lechtat bez toho, aniž bych mu ohnula byť i jedinou jemnou anténku...

Co jsem ale v dětství při pomyšlení na dotek taky pociťovala? Jako malá jsem prahla po doteku. Po láskyplném, hřejivém a něžném doteku.

Celé mé tělo žíznivě čekalo na mazlení a objímání.

Žádný křik, žádný agresivní tón, žádné nevyřčené věty, které se tiše propadnou do hořkého sebezapření. Žádné káravé pohledy, které se tak hluboko zarývají pod kůži. Žádné odcizení, izolovanost, samota. Žádný individualismus. Žádná nepřítomnost v podobě 2 lidí, kteří jsou si blízko, ale přitom tak daleko...

Myslím, že totalitní režim udělal své. Kvůli němu lidé téměř zapomněli na schopnost s druhými vést jedinečný a lahodný dialog - komunikovat přes láskyplný dotek.

Absence této tak důležité neverbální komunikace prostupovala i mými prvními partnerskými vztahy.

Doteky přicházely, ale vždy za stejným účelem. Uspokojování potřeb.

Já přitom za doteky hledala nekonečně víc... spojení na hluboké úrovni, vyjádření bezpodmínečné lásky, pocit, že jsem vnímána jako tvor hodný pozornosti a ne jen jako objekt... občas jsem si začínala myslet, že jsem divná. Nebo minimálně jiná... toužící po něčem, co neexistuje.

A pak se to stalo. Okusila jsem svou první celostní masáž.

První semínko bylo zaseto... otevřel se mi barevný svět, který voní důvěrou, spojením na hluboké úrovni i pocitem, že můžu na chvíli opustit samu sebe, zcela se odevzdat a že jsem v bezpečí.

Spojení s mým vlastním tělem se každou masáží prohlubovalo.

Začínala jsem v něm víc a víc cítit moudrého průvodce, který mi bezúnavně radí, jak hladce a vědomě plout životem. Vnímala jsem, jak se díky masážím uvnitř sebe začínám pozvolna a jemně měnit, jak se otevírám.

... a přesně tyto změny jsem pak po letech mohla vidět i u mých vlastních klientů.

Česká holka dělá díru do světa!

Přes Shiatsu jsem se později "promasírovala" až do prestižní Shiatsu kliniky nedaleko Madridu, kde se většinou potkávám se zaneprázdněnými lidmi na vysokých manažerských pozicích, kteří si ke mně pravidelně přicházejí pro tu svou dávku klidu.

A díky Shiatsu se mi taky otevřely dveře do Holandska. Přijala jsem pozvání tam přednášet AZE Shiatsu (styl Shiatsu, jež vyvinul můj madridský učitel Maestro Onoda). Sjeli se tam tenkrát lidi snad ze všech koutů Holandska. Možná i proto, že to bylo v dějinách poprvé, co se tam takový seminář konal.

Co bych si přála

Bylo by skvělé, kdybych pomohla začlenit masáže do domácností jako běžnou součást každodenního života. Naše těla mají neuvěřitelnou samouzdravovací schopnost a byla by škoda tohoto daru nevyužít. Moc ráda se podělím o znalosti, které jsem za ta léta nasbírala, abys i Ty začala vidět své tělo jako takovou malou soukromou lékárničku, která má odpověď na téměř jakýkoli problém.

Masáže jsou moje srdcovka. A to nejen kvůli tomu, že snadno dokáží zbavit stresu, svalového napětí, bolestí zad nebo nespavosti. Vidím je taky jako velkého pomocníka v prohlubování mezilidských vztahů, v jejich změně k lepšímu a v posunu na cestě za sebepoznáním. 

Dosycovat, transformovat, uzdravovat...

Svou prací bych chtěla rovněž ukázat, že to, čeho se nám nedostávalo v dětství, můžeme dosytit teď v dospělosti. Nikdy není pozdě. Jsem přesvědčena o tom, že všichni (i ti, kteří nasycovat skrz objetí ještě nedovedli) dělali to nejlepší, co v dané situaci dokázali a k čemu je jejich vlastní životní zkušenosti vybavily.

Dokonce si troufám říct, že to mnohdy měli ještě mnohem složitější, než jak jsme to od nich pak dostali my. Proto cítím, že pokud se nám, o generaci mladším lidem, podaří vědomě měnit věci na hluboké úrovni, pomůžeme i těm předchozím generacím, posloužíme jim jako jednoduchý příklad a díky nám budou mít příležitost se také posunout.

Zaslouží si to, přinejmenším za všechnu tu snahu, kterou vyvíjeli, když nás vychovávali. Jednoduché to rozhodně neměli.

Primárně tvořím pro ženy. Cítím, že automasáže a "mezigenerační ženské masáže" (babička - máma - dcera) mají transformační efekt.

Ukazuji ženám, jak úžasně pečující a láskyplné mohou masáže být. A taky to, jak se přes vědomý dotek otevírat jedna druhé, jak se díky němu dá vyživit na hloubkové úrovni, ale i jak se jím dá snadno a účinně zbavit stresu, nespavosti, vnitřního i vnějšího napětí a všech s tím spojených problémů.

Mýma rukama a doporučeními prošly již spousty lidí a já se, stejně jako oni, nesmírně raduji ze změn, které je přivádí k hodnotnějšímu a naplněnějšímu životu, ve kterém cítí, že je jim v těle jako v bavlnce.

Proč online projekt?

Práce v online světě má obrovskou výhodu v tom, že můžu pomoct velkému množství žen najednou. Učím je,  jak mít fungující zažívání, vyladěný menstruační cyklus a dostatek energie. Ukazuji jim, jak chytře volit stravu, jaké používat bylinky i kde zmáčknout pro zvýšení samouzdravovacích schopností těla.

Tělo se pak stane jejich lékárničkou.

Příběhů jsem od svých "online" klientek četla už velké spousty. Někdy stačí málo a zbaví se dlouholetých zdravotních nesrovnalostí. Jako třeba Šárka:

Budu moc ráda, když se propojíme na sociálních sítích. Můžeš mě sledovat na: